V pondělí ráno, cestou do práce se stavuji na poště. Je tady opět spoustu starých lidí, nejspíše čekají na důchody. Čekám v řadě a v tom u přepážky uslyším rozhovor jedné staré babičky s pošťačkou. Ne, že bych poslouchal, ale v tom tichu se to ani nedalo neposlouchat. Babička povídá: je to strašná doba, nemáme žádné peníze a všechno neustále zdražuje, kdoví jak to s námi dopadne. Paní pošťačko, snad se na mne štěští usměje, prodejte mi 3 losy za 100 Kč.
I z toho mála co má, je schopna obětovat peníze za vidinou, že se na ní usměje štěstí a ona snad něco vyhraje. Sedne si ke stolu a stírá losy. Po chvíli napjetí vyhodí setřené losy do odpadkového koše, vezme si svou hůlku a odchází. Je chudší o svou 100 Kč a deprese se prohlubuje.
Přátele, to je realita dnešní starší generace. Určitě jste se s tím již všichni setkali, ale málo z nás s tím něco udělalo. Buďte prozíravější a dělejte věci jinak, pokud nechcete dopadnout stejně. Je snažší se odevzdat životu, nežli se stát jeho tvůrcem. Možná se Vám zdá, když je Vám dnes 30 let nepodstatné se zaobírat myšlenkou, co bude v důchodu. Ale věřte tomu, všem nám to tady na tom světě utíká stejně a za pár let se ohlédnete a budete rádi za to, že jste udělali nějaké rozhodnutí nežli žádné. Je důležité začít dělat něco jinak a nikdy na to není pozdě. Příležitostí a možností je na světě spousta a jen na Vás záleží jak s tím naložíte. Stačí malá změna, kterou uděláte nyní, aby jste na tom ve stáří byli podstatně lépe.
Přeji Vám krásný den s vidinou mnoha příležitostí.